JMÉNO POSLANCE	REGIONÁLNÍ KANCELÁŘ
	adresa	úřední hodiny	telefon
Michal Babák	Na Řadech 2, 678 01 Blansko	PO, ST 8-16 hod. (dle dohody)	725386779 (P. Kuběnová)
JUDr. Vít Bárta	Štefánikova 23/203, 150 00 Praha 5	ÚT 19-20 hod. (po předchozí domluvě)	725 100 471 (Markéta Grušáková)
JM kraj	Jakubské náměstí 4, Brno 602 00	PO 9-12, 13-17 hod. (dle dohody)	725 044 983 (P. Motyčka)
Mgr. Jana Drastichová	objekt Doubravan, Rydultowská 1390, Orlová-Lutyně	PO 9-12, 14-16 hod.	608 041 637 (I. Římánková)
Ing. arch. Miroslav Petráň	Havlíčkova 1040, Pardubice	PO 15-18 hod.	777 750 940 (J. Kunát)
Otto Chaloupka	Polní 4057/27, 695 01  Hodonín	PO 10-12, 13-15 hod.	724 583 449 (J. Zápotocký)
Mgr. Radek John	Štefánikova 203, 150 00  Praha 5	PO (po objednání)	602105617 (K. Svobodová)
David Kádner	Schola Humanitas, Ukrajinská 379, Litvínov	PO 9-16 hod.	602 605 456 (T. Povolná)
ThDr. Kateřina Klasnová	Sněmovní 1, 118 26 Praha 1	PO 10-14 hod. (po objednání)	725 45 65 38 (K.Veselá) info na www.katerinaklasnova.cz
Ing. Josef Novotný	Zahradní 13, 593 01  Bystřice nad Pernštejnem	PO (po domluvě)	603 582 659, 731 116 497 (P.Špačková)
Petr Skokan	Prokopa Holého 141, 470 06  Česká Lípa	PO 9-18 hod.	731 485 185 (J. Špringl)
MUDr. Jiří Štětina	Ulice ČSA 287, Hradec Králové, 2. patro	PO 8-14 hod.	725 141 650 (J. Hrdina)

Poslanecké pondělí v regionální kanceláři

Poslanci VV řeší během svých pondělních dnů v regionálních kancelářích nejrůznější problémy a stížnosti místních obyvatel. S čím se setkávají? Kdo se na ně obrací a jak řeší dané záležitosti?


Poslanecký den v regionální kanceláři Davida Kádnera 1

V rámci mé poslanecké práce trávím každé pondělí v kanceláři v Litvínově, kde se často setkávám se zajímavými příběhy a osudy lidí. Zrovna nedávno mi zaklepal na dveře kanceláře pán s nešťastným výrazem ve tváři a smutkem v očích.
Jak jsem se postupně dozvěděl, šlo o pána, který zajišťuje zaměstnání pro lidi se zdravotním postižením. Ve druhém čtvrtletí roku 2010 mu z neznalosti vznikl dluh na Okresní správě sociálního zabezpečení v Chomutově. Dluh byl způsoben pouze špatnou komunikací mezi ním a firmou. Nedoplatek, který mu vznikl ve výši 21 000 korun ihned po jeho zjištění zaplatil, ale hned přišla další rána. V tomto osudném druhém čtvrtletí mu totiž nebyl poskytnutý příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to pro něj znamená finanční krach a zánik nejen těchto pracovních míst, ale i dalších 19 míst, která byla plánovaná.
Začal mi vysvětlovat, že v dnešní době zaměstnává 31 osob se zdravotním postižením, které by se jinak neměly šanci uchytit. „Stále rozšiřuji své prostory a do konce roku jsem chtěl zaměstnat 50 lidí,“ říkal a upřel na mě smutné oči, které odrážely žádost o pomoc.
Upřímně mi ho bylo líto. Je to člověk, který se snaží dělat něco pro osoby, o které se mnoho z nás nezajímá. Jeden z té menšiny lidí, kteří nemyslí jen sami na sebe, ale rozdávají radost a naději lidem okolo sebe. Slíbil jsem mu, že udělám, co bude v mých silách.
Během několika hodin jsem měl na e-mailu text jeho odvolání a žádosti o přezkoumání této záležitosti. Žádost jsem přeposlal Ministerstvu práce a sociálních věcí. Teď nezbývá než mu popřát hodně štěstí a sil. Po každém takovém člověku, který z mojí kanceláře odchází s o něco šťastnějším výrazem než když přišel, si říkám, že ta neuvěřitelná spousta práce stojí za to. Že stojí za to pomáhat lidem ve svém kraji a ukázat jim, že lidé, které si sami zvolili, jim mohou být prospěšní.

Poslanecký den v regionální kanceláři Davida Kádnera 2

Když jsem tentokrát přemýšlel nad nejzajímavějším případem z naší regionální kanceláře, okamžitě mě napadla Andrea Korunková a Občanské sdružení Rett-Community. Tato žena za mnou přišla s prosbou o pomoc ohledně pořádání charitativní akce na podporu dívek s Rettovým syndromem. Sama má doma takovou dceru a chce pomoci i ostatním rodičům. Vysvětlila mi, že celá akce bude probíhat v duchu prodávání drobných výrobků vyrobených právě dívkami s Rettovým syndromem. Výtěžek půjde v létě na úhradu týdenního pobytu rodin s dívkami s Rettovým syndromem v jihočeských Soběšicích. Nápad se mi zalíbil a proto mě velmi potěšilo, když se nám podařilo vyjednat mimo jiné v OC Most místo pro konání této akce i propagaci v místních novinách. Doufám, že se tímto krokem podaří vykouzlit pár šťastných úsměvů na tvářích holčiček s Rettovým syndromem i jejich rodin.

David Kádner

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poslanecký den v regionální kanceláři Jany Drastichové

„Co mám dělat? Za kým mám jít? Při výsleších a v lágrech mi komunisti vyvraždili a popravili polovinu rodiny.“ To byla slova důchodkyně Marie, která mne oslovila před volbami. V té době jsem jí nedokázala pomoci.
Po volbách jsme se znovu setkali v mé poslanecké kanceláři v Orlové. A vyslechla jsem si převážnou část jejího životního příběhu.
„Patřili jsme k tzv. inteligenci, která byla pro tehdejší režim nebezpečná. Tetičku umlátili už u výslechu, tatínka popravili, matka a její příbuzenstvo pomalu umírali v lágrech. Kdo to přežil, byl vystěhovaný na druhý konec Slovenska,“ líčila mi Marie a pokračovala: „Já jsem se vzepřela a nikam jsem neodešla, ale taky jsem si užila svoje. Při jednom z výslechů mě bili do hlavy tak, že jsem skončila v nemocnici na operaci a dneska mi tam chybí kus kosti. Okamžitě mě poslali do blázince a udělali ze mě dementa. O dalších následcích, které se s věkem zhoršují, ani nemluvím (páteř, cévy, srdce…).
Syna rovnou poslali do zvláštní školy, prý mezi normálníma děckama nemá co dělat. Ale já jsem se vzepřela a šla na KNV za soudruhy a pohrozila, jestli ho nevezmou na normální základku, tak to budu hnát přes Červený kříž. Jeden strýček stihl emigrovat do Ameriky a byl tam vysoce postavený.“ Marie dál vyprávěla příběh. Vzali jí invalidní důchod, protože prý nezapadá do tabulek, neustále ji stěhovali z bytu do bytu a i dnes se stále bojí o střechu nad hlavou. Marie říkala, že na ni vybraní a zaujatí lékaři vypracovávají posudky. Sama má nezávislé posudky, které říkají pravý opak o jejím fyzickém a duševním stavu.
Ve chvíli, kdy jsem složila poslanecký slib, vyhledala jsem paní Marii. Zprostředkovala jsem jí kontakt s právníky kanceláře ombudsmana. Je to zhruba dva měsíce. Jak to dopadne, jsem zvědavá i já.

Jana Drastichová